Nedávná data Eurostatu přinášejí fascinující pohled na cenovou realitu v České republice. Zatímco za většinu zboží a služeb platí české domácnosti ceny, které je řadí spíše do „východního bloku“ Evropské unie – dosahující pouhých 88 % unijního průměru, zejména díky dostupnějšímu zdravotnictví a školství – jeden klíčový sektor výrazně vybočuje. Ceny bydlení se v Česku nečekaně drží na úrovni západoevropských zemí, což představuje pro mnoho obyvatel zásadní finanční zátěž a vytváří výrazný kontrast s celkovou cenovou hladinou.
Tato rozporuplná situace se projevuje i v dalších segmentech. Ačkoliv ceny potravin v ČR obecně dosahují 89 % evropského průměru, existují výjimky, kde si za máslo, tuky nebo ryby připlatíme více než ve většině EU. Nicméně největší nákladovou díru do rodinných rozpočtů vytváří právě bydlení, jehož vysoká cenová úroveň je primárně tažena drahými energiemi. Paradoxně se do „západní“ cenové kategorie řadí i telekomunikační služby a vybraná elektronika, což podtrhuje komplexní obraz českého spotřebitelského koše.
Překvapivě, v průběhu posledního desetiletí se české ceny přiblížily evropskému průměru mnohem svižněji než samotná životní úroveň. Tento rychlý proces však české domácnosti pociťovaly méně dramaticky, než by čistá čísla naznačovala. Klíčem k tomuto „bezbolestnému“ vývoji bylo výrazné posílení české koruny, které z velké části zajistilo cenovou konvergenci s Evropou. Tato dynamika, detailně analyzovaná hlavním ekonomem Banky CREDITAS Petrem Dufkem, zásadně ovlivnila, jak se Češi vyrovnávají s rostoucími náklady, a formuje aktuální ekonomické prostředí.
