Světová ekonomika čelí bezprecedentní zkoušce, když se osmnáct klíčových centrálních bank v čele s Fedem a ECB schází ve stínu uzavřeného Hormuzského průlivu. Válečný konflikt na Blízkém východě vyvolal historický ropný šok, který během pouhých dvou týdnů vystřelil ceny ropy Brent o 40 % a zlato k hranici 5000 dolarů za unci. Zatímco trhy s dluhopisy zachovávají až mrazivý klid, realita u čerpacích stanic a dramatický růst cen zemního plynu naznačují, že globální trhy vstupují do fáze extrémní nejistoty, kde tradiční ekonomické predikce přestávají platit.
Bankéři stojí před neřešitelným dilematem: jak krotit inflaci poháněnou kolapsem dodávek energie, aniž by uvrhli svět do hluboké recese. Ačkoli finanční trhy ještě nedávno sázely na snižování úrokových sazeb, energetická krize tyto plány drasticky přepisuje a v zemích G7 se již začíná mluvit o jejich možném zvyšování. Situaci navíc komplikuje politický tlak v USA, kde se očekávaná výměna ve vedení Fedu a blížící se volby střetávají s realitou nejdražšího benzinu za poslední roky, což vytváří podhoubí pro hlubokou institucionální krizi.
Pro českou ekonomiku bude rozhodující postoj ČNB, která musí balancovat mezi hrozbou stagflace a ochranou kurzu koruny. Guvernér Aleš Michl a jeho tým mají k dispozici nejen úrokové sazby, ale i masivní devizové rezervy, které mohou být v boji proti dovážené inflaci rozhodujícím faktorem. Mezitím se v Asii, kam směřuje většina ropy ze Zálivu, již projevují první příznaky vážné energetické nouze, která hrozí přerůst v celosvětový finanční kolaps, pokud zůstane klíčová tepna světového obchodu uzavřena i v následujících měsících.
About the Author
