Zatímco cena zlata atakuje svá historická maxima, Česká národní banka (ČNB) s překvapivou razancí pokračuje v navyšování svých zlatých rezerv. Pouze za červenec a srpen přikoupila impozantních 3 297 kilogramů, čímž své celkové zásoby katapultovala na rekordních 65,25 tuny, překonávající dosavadní milníky z období po rozdělení Československa. Tato strategie otevírá klíčovou otázku: jedná ČNB obezřetně, nebo snad příliš draze, když se zdá, že ignoruje tradiční investiční moudrost „nakupovat levně, prodávat draze“?
Co přesně pohání tento zlatý elán, když cena drahého kovu letos vystřelila o více než 40 % a drží se kolem 3 800 dolarů za trojskou unci? Klíčovou roli hraje neutuchající poptávka centrálních bank po celém světě, doplněná o narůstající geopolitické obavy. Ačkoliv ČNB patří mezi aktivní hráče, s 4,3 % zlatých rezerv, skutečným šampionem letošních nákupů je polská centrální banka, která s téměř 70 tunami nových akvizic míří k ambicióznímu cíli držet až 30 % svých rezerv ve zlatě. Tento globální trend podtrhuje rostoucí vnímání zlata jako ultimativní pojistky proti finančním turbulencím.
Guvernér Aleš Michl přitom představil ambiciózní plán navýšit zlaté rezervy až na 100 tun do roku 2028, což naznačuje budoucí zpomalení nákupního tempa. Pro ČNB je však klíčové, že podstatnou část svých stávajících zásob pořídila ještě za výrazně nižší ceny, což jí dává strategickou flexibilitu a jistotu. Zlato navíc zdaleka neláká pouze instituce; vysoká poptávka přichází i od drobných investorů a spekulantů, kteří v něm vidí nejen tradiční bezpečný přístav, ale i aktivum pro diverzifikaci a spekulaci na další růst. Budoucnost ceny zlata bude tak záviset především na tom, jak se bude dále vyvíjet apetit centrálních bank po tomto drahém kovu.
About the Author
