Česká národní banka mění kurz a naděje na další citelné zlevňování úvěrů se prozatím rozplývají. Viceguvernérka Eva Zamrazilová otevřeně přiznává, že původní úvahy o snížení základní úrokové sazby na 3,25 % smetl ze stolu neutuchající konflikt na Blízkém východě. Namísto poklesu je nyní ve hře spíše pohyb sazeb směrem vzhůru, ačkoliv aktuální inflace kolem dvou procent dává centrálním bankéřům luxus nikam nespěchat. Pro střadatele i dlužníky to znamená jasný vzkaz: éra extrémně levných peněz je pryč a měnová politika zůstane restriktivní, dokud se globální ekonomické vody neuklidní.
Bouřlivou diskuzi vyvolávají také státní zásahy do cen pohonných hmot, které podle některých odborníků nebezpečně narušují tržní prostředí. Zatímco zastánci regulace argumentují tlumením inflačních očekávání a ochranou spotřebitelů v době energetických šoků, kritici varují před dlouhodobým poškozením pověsti Česka jako svobodného trhu. Situaci dále vyostřuje vládní ochota zasahovat do regulovaných složek cen energií či dokonce zavádět cenové stropy. Střet mezi snahou o stabilitu a respektováním ekonomických zákonitostí se tak stává klíčovým tématem pro budoucí vývoj české ekonomiky a stabilitu cenové hladiny.
Na globální scéně mezitím vyvolává rozruch nominace Kevina Warshe do čela amerického Fed, kterého prosazuje Donald Trump. Tento kandidát plánuje radikální „režimovou změnu“, která by mohla zásadně omezit transparentnost rozhodování o sazbách, snížit frekvenci jednání a zavést zcela nové měnové nástroje. Jeho cesta do čela nejmocnější centrální banky světa je však trnitá, protože čelí tvrdému výslechu v Senátu kvůli minulosti měnového jestřába i potenciálním střetům zájmů. Pokud Warsh uspěje, čeká světové finanční trhy nová éra nepředvídatelnosti, která může drasticky ovlivnit globální toky kapitálu i evropské investiční prostředí.
About the Author
