Česká inflace v říjnu 2026 sice zaznamenala meziroční pokles o jednu desetinu procentního bodu, ale jde o klid před bouří. Spotřebitelské ceny vzrostly meziměsíčně o 0,4 %, přičemž dočasné zlepšení vyvolal především vyšší srovnávací základ z loňského října a levnější potraviny. Přesvědčivější je však vývoj jádrové inflace, která nezahrnuje ceny energií, potravin, alkoholu ani tabáku – ta zůstává neměnně na 3,3 % a stále se výrazně pohybuje nad dvouprocentním cílem České národní banky.
Za dočasným úlevou se skrývá několik faktorů, které celkovou inflaci stlačují o více než jeden procentní bod. Patří k nim pokles potravinářských cen a převod poplatku za podporované zdroje energie do regulované složky cen energií. Na druhou stranu už se na trzích připravuje další vlna zdražení – zatímco pohonné hmoty jsou dražší okamžitě, postupné úpravy ceníků elektřiny a plynu se do spotřebitelských cen výrazněji promítnou až na přelomu letošního a příštího roku. Domácnosti i firmy tak jen stěží uniknou dopadům zdražení energií, které na velkoobchodních trzích probíhá už od února.
Do konce roku by měla česká inflace zůstat pod hranicí tří procent, ale prognózy na počátku příštího roku jsou mnohem méně optimistické. Klíčový bude vývoj nových ceníků elektřiny a plynu, které odrazí nejen vyšší tržní ceny energií, ale také nárůst souvisejících regulovaných poplatků. Pokud se tato zdražení promítnou do cenové hladiny v plné síle, inflace pravděpodobně překoná tříprocentní hranici a opět se vrátí do popředí ekonomické diskuze.
About the Author
