Francouzský dluh se řítí do nebezpečných vod a s ním i celá eurozóna. Veřejný dluh druhé největší evropské ekonomiky překonal hranici 3 595 miliard eur, což odpovídá 119 % HDP, a investoři začínají panikařit. Výnos desetiletých francouzských státních dluhopisů vystřelil na maximum od roku 2002 a krátce prolomil i hranici 5 %. Alarmující je především riziková prémie vůči německým dluhopisům, která se přiblížila 1,6 procentního bodu – tak vysoko nebyla od dluhové krize v eurozóně v roce 2011. Francie přitom v roce 2027 chystá rekordní emisi dluhopisů za 340 miliard eur, takže každá desetina procenta navíc znamená miliardy eur v dražším financování.
Paříž slibuje nápravu, ale čísla mluví jasně: rozpočtový schodek má v roce 2026 dosáhnout 5,4 % HDP a ani plánované úsporné balíčky v hodnotě 54 miliard eur nestačí na splnění tříprocentního limitu Evropské unie. Náklady na obsluhu dluhu meziročně vyletí o 12 miliard eur na 91,2 miliardy – to je více než rozpočet mnoha evropských států. Veřejný dluh má i přes úspory dál růst na 121,7 % HDP. Tlak se už přelévá i na společnou měnu: euro kleslo na 17měsíční minimum pod 1,12 dolaru a za čtyři týdny oslabilo o 3,1 %. Slabší euro zdražuje dovoz surovin placených v dolarech a zvyšuje náklady evropských firem.
Klíčovou otázkou pro investory je, zda zasáhne Evropská centrální banka. Ta sice disponuje nástrojem na nákup dluhopisů ohrožených zemí, podmínky jeho aktivace jsou však přísné. Šéf francouzské centrální banky Emmanuel Moulin vzkázal, že Francie pomoc ECB zatím nepotřebuje a řešení musí přijít z domácí rozpočtové politiky. Další vývoj tak závisí na tom, zda vláda prosadí rozpočet na rok 2027 a udrží důvěru trhů. Pokud se kříza prohloubí a přenese na další země eurozóny, může se francouzský dluh stát největší hrozbou pro stabilitu eura od dob dluhové krize – a to zasáhne každého investora, podnikatele i spotřebitele v Evropě.
About the Author
