Dubnový skok spotřebitelské inflace na 2,5 % z březnových 1,9 % představuje nečekaný obrat, který výrazně překonává dosavadní prognózy centrální banky. Hlavním hybatelem tohoto růstu jsou dozvuky konfliktu v Perském zálivu, které se drasticky propsaly do cen pohonných hmot. I přes vládní regulace a pokračující zlevňování potravin, které inflaci mírně tlumilo, zůstává tlak na peněženky spotřebitelů kvůli drahé naftě a benzínu natolik silný, že rozkolísal stabilitu cenové hladiny v celém Česku.
Pod povrchem statistik se však skrývá ještě palčivější problém v podobě zrychlující inflace ve službách a neustávajícího růstu cen na realitním trhu. Odborníci varují, že celkový trend směřuje k hranici 3 %, přičemž klíčovým faktorem bude reakce energetických společností. Pokud začnou dodavatelé do koncových ceníků plně promítat zdražení plynu a elektřiny z velkoobchodních trhů, čeká tuzemskou ekonomiku další vlna cenových výkyvů, které nelze dlouhodobě přehlížet.
Pro Českou národní banku se tak prostor pro manévrování nebezpečně zužuje, zvláště pokud k razantnějším krokům přistoupí i Evropská centrální banka. Skutečný dopad rozpadu dodavatelských řetězců po začátku války v Zálivu se totiž v ekonomice projeví až s určitým zpožděním v podobě „cenové nákazy“. ČNB sice zatím disponuje časovým polštářem, ale narůstající nejistota v globálním obchodu a zrychlující inflace služeb mohou centrální bankéře brzy donutit k přehodnocení jejich dosavadní vyčkávací strategie.
About the Author
