Zatímco Česko vyčkává, Bulharsko se chystá vstoupit do měnové unie a přijmout euro, což otevírá diskusi o stavu ekonomik jižního křídla eurozóny. Investoři se překvapivě obracejí k zemím jako Itálie, Řecko a Španělsko, které se zdají být fiskálně zodpovědnější než větší ekonomiky s rostoucími výdaji. Výnosy jejich dluhopisů klesají, což signalizuje obnovenou důvěru trhů v tyto dříve kritizované státy.
Itálie zaznamenala rekordní příliv zahraničních investic do svých dluhopisů a zúžení spreadu mezi italskými a německými dluhopisy pod 1 % je ohromující změna oproti vrcholu dluhové krize. Důvodem je fiskální disciplína a stabilizace po krizi. Ukazuje se, že eurozóna překonává své dřívější problémy a státy se snaží o hospodářský růst. Je dluhová krize skutečně zažehnána?
Řecká ekonomika, kdysi na pokraji státního bankrotu, se dnes zotavuje s klesající nezaměstnaností a zlepšeným ratingem. Přestože je stále závislá na turistice a čelí výzvám spojeným s klimatickými změnami a strukturálními nerovnostmi, směřuje ke snížení zadlužení. I přes sociální a institucionální nerovnosti se daří zemi celkem dobře. Budoucnost řecké ekonomiky je ale i nadále nejistá.
