Sazby hypoték rostou už několik měsíců v řadě a naděje na levnější úvěry na bydlení se rozpadají. Přitom právě dostupné hypotéky byly před volbami jedním z nejsnáze prodejných politických slibů – dnes se však politici vymlouvají na banky, Českou národní banku či globální situaci, zatímco odpovědnost za vlastní předvolební sliby se z debaty postupně vytrácí.
Politický tlak na ČNB pokračuje, centrální banka má však za úkol zajistit cenovou stabilitu, nikoliv levné hypotéky. Snižování úrokových sazeb jen proto, že si to přeje vláda, by při přetrvávajících inflačních rizicích bylo nebezpečným krokem. Situační paradox umocňuje vysoký schodek veřejných financí – expanzivní fiskální politika nutí stát půjčovat si více peněz na trhu a sama živí inflaci. Vláda tak jednou nohou tlačí na levnější peníze a druhou vytváří prostředí, v němž zůstávají drahé.
Výrazné zlevnění hypoték se v nejbližších měsících nechystá, dramatický růst sazeb ale také nehrozí. Pravděpodobnější scénář je mírné zdražování a hledání vrcholu, který by mohl nabourat pouze horší geopolitická situace nebo nový inflační šok. Levnější hypotéky totiž nevzniknou politickým tlakem na centrální banku – přijdou až ve chvíli, kdy to dovolí inflace a finanční trhy.
About the Author
