Zatímco se evropský ekonomický motor potýká s přetrvávajícími problémy, zejména v klíčovém německém automobilovém průmyslu, kde nálada zůstává i v lednu na velmi nízkých úrovních, finanční trhy bedlivě sledují vývoj inflace. Harmonizovaná inflace v eurozóně se propadla na 1,7 %, což signalizuje posun pod inflační cíl ECB. Přestože jádrová inflace klesá jen pomalu (na 2,2 %), trh očekává, že Evropská centrální banka (ECB) zůstane i nadále obezřetná. Všeobecný konsenzus naznačuje, že nastavení úrokových sazeb se nezmění ani ve výhledu několika dalších čtvrtletí, což udržuje opatrnou stabilitu ve sjednoceném bloku.
Hlavní pozornost se však upíná na Českou národní banku (ČNB). Dnešní den je klíčový, neboť bankovní rada rozhoduje o nastavení základních úrokových sazeb pro českou korunu, souběžně se zveřejněním předběžného odhadu lednové inflace. Očekávání měnového uvolňování ČNB se v posledních měsících dramaticky posunula směrem dolů. Tento obrat je živen zejména nižší pozorovanou inflací a přímými komentáři členů bankovní rady, kteří otevřeně zmínili potřebu začít diskutovat o brzkém snížení repo sazby. Trh tak vysílá jasný signál: éra extrémně vysokých sazeb se blíží ke konci rychleji, než se dříve předpokládalo.
Navzdory rostoucímu tlaku na rychlejší uvolnění měnové politiky panuje mezi trhem a analytiky zásadní neshoda ohledně časování. Zatímco trh (měřený sazbami FRA) nyní agresivně predikuje hned dvě čtvrtbodová snížení sazeb v horizontu jednoho roku, analytici České spořitelny zůstávají výrazně opatrnější. Podle jejich prognózy sice ke dvěma snížením dojde, ale s významným zpožděním: první klíčový krok očekávají až v polovině roku 2027 a druhý posun nejdříve v roce 2028. Tato divergence v ekonomickém výhledu je stěžejní informací pro investory, kteří plánují své strategie v kontextu budoucího oslabování úrokových sazeb a vývoje kurzu koruny.
About the Author
