V Německu leží břemeno péče o blízké primárně na rodinách, které v průměru doplácejí 469 eur měsíčně z vlastní kapsy. Tato částka zahrnuje především výdaje za pečovatelské služby (277 eur), denní stacionáře (397 eur) a krátkodobou pobytovou péči (677 eur). Skutečná finanční zátěž je přitom ještě vyšší, protože do těchto čísel nejsou započítány náklady na léky, úpravy bydlení ani ušlý výdělek pečujících, kteří kvůli péči omezují pracovní úvazek.
Péče není krátkodobá záležitost – více než polovina pečujících se jí věnuje jeden až pět let, a 38 procent dokonce déle. Téměř 40 procent respondentů tráví péčí alespoň 20 hodin týdně, přičemž 14 procent pečuje 40 a více hodin, což odpovídá plnému pracovnímu úvazku. Tato časová náročnost se promítá do pracovního života – 27,7 procent zaměstnaných pečujících pracuje na částečný úvazek a téměř polovina z nich si kvůli péči úvazek ještě snížila. Každý desátý pečující, který není zaměstnán, opustil trh práce právě kvůli péči.
Zajímavé je, že přes vysoké vlastní náklady zůstává více než polovina podpůrných služeb z veřejného systému nevyužita – nikoli kvůli financím, ale protože pečující tyto služby nepotřebují nebo je nesoběstačná osoba odmítá. Tento trend stárnutí populace a rostoucí náklady na péči vytvářejí prostor pro soukromé připojištění, které by mělo reflektovat reálnou zátěž rodin a být cenově dostupné pro střední příjmové skupiny. Klíčové je přesvědčit klienty k sjednání pojištění v co nejmladším věku, ideálně s podporou daňových úlev.
About the Author
