Pražský trh s administrativními budovami se ocitá v bezprecedentním bodě zlomu, kde se střetává kritický nedostatek nové výstavby s neúprosným stárnutím stávajícího fondu. Zatímco v minulosti přibývaly stovky tisíc metrů čtverečních ročně, rok 2025 zaznamenal historické minimum a ani blízká budoucnost neslibuje okamžitý obrat. Tento vývoj vytváří extrémní tlak na nájemné a nutí firmy bojovat o zbývající moderní prostory, zatímco více než polovina pražských kanceláří se nezadržitelně blíží ke konci svého technologického i morálního životního cyklu.
Třetina budov v metropoli již překročila hranici dvaceti let provozu a do roku 2030 bude tento problém pálit majitele celkem 1,8 milionu metrů čtverečních ploch. Starší objekty přestávají vyhovovat přísným energetickým standardům a požadavkům na udržitelnost (ESG), což z nich pro moderní korporace činí neatraktivní adresy. Majitelé těchto nemovitostí stojí před zásadním dilematem: investovat do nákladných rekonstrukcí, které mohou stát až 75 tisíc korun za metr čtvereční, nebo hledat zcela nové využití pro své chátrající portfolio.
Vize přeměny prázdných kanceláří na tolik potřebné byty však v českých podmínkách naráží na tvrdou realitu přísných stavebních norem a ekonomické nerentability. Hluboké dispozice budov, nedostatečné prosvětlení a složitá změna územního plánu trvající až deset let dělají z konverze riskantní podnik, který často vyjde dráž než stavba na zelené louce. Náklady na proměnu administrativního celku v rezidenční bydlení se mohou vyšplhat až na 98 tisíc korun za metr čtvereční, což potvrzuje, že cesta k dostupnějšímu bydlení skrze recyklaci kanceláří bude mnohem trnitější, než se na první pohled zdá.
About the Author
