Česká národní banka (ČNB) se před květnovým měnově-politickým zasedáním nachází v relativně komfortní situaci, která jí umožňuje nepodléhat panice z aktuálních geopolitických otřesů. Přestože konflikt na Blízkém východě přináší nové inflační impulsy, tuzemská ekonomika těží z období extrémně nízkého růstu spotřebitelských cen, které v únoru dosáhly pouhých 1,4 %. Tento polštář poskytuje centrálním bankéřům dostatečný prostor k tomu, aby v květnu zvolili vyčkávací strategii a nemuseli okamžitě reagovat na nárůst cen pohonných hmot zvyšováním úrokových sazeb.
Hlavním stabilizačním faktorem jsou v současnosti klesající ceny potravin a levnější elektřina, které efektivně kompenzují dražší paliva. Úrokové sazby na úrovni 3,5 % navíc stále působí na trh mírně restriktivně, čímž přirozeně tlumí inflační tlaky. K stabilitě přispívá i česká koruna, která na energetický šok reagovala jen minimálním oslabením, čímž nevytváří dodatečný tlak na dražší dovozy. Pro ČNB tak v tuto chvíli hovoří silné argumenty ve prospěch zachování současné výše sazeb a monitorování dalšího vývoje bez ukvapených kroků.
Největší riziko pro budoucí vývoj nepředstavuje samotné zdražování energií, ale především jeho potenciální druhotné dopady na zbytek ekonomiky. Centrální banka musí být ostražitá zejména vůči hrozbě oportunistického zdražování ze strany obchodníků, kteří by mohli zneužít situace k preventivnímu navyšování cen. Pokud by se potvrdil scénář dlouhodobé eskalace konfliktu nebo se inflační očekávání začala výrazně odchylovat od tolerančního pásma, musela by měnová politika znovu zasáhnout. Aktuálně však vše směřuje k stabilitě, která má podpořit rovnováhu mezi bojem s inflací a udržením ekonomického růstu.
About the Author
