Ministerstvo financí předkládá pro rok 2027 růst ekonomiky 2,4 % a inflaci 2,7 % – mírně vyšší než konzervativní odhad 2,2 % a pod poslední prognózou ČNB (2,7 %). Navíc předpovídá rekordní tempo nominálního HDP 6,3 % meziročně, což je nejrychlejší růst od roku 2023 a vychází z předpokladu silnějšího vývoje exportních cen oproti dovozu. Tento optimistický obraz je podpořen očekávaným postupným odezněním krize na Blízkém východě, která by měla uvolnit tlak na ceny ropy a energetické suroviny.
Autor varuje, že alternativní scénář může výrazně změnit výhled: zhoršené směnné relace, prodloužený šok v Hormuzském průlivu a vyšší ceny plynu by mohly vést k vyšší inflaci, nižšímu reálnému růstu domácností a omezenému růstu nominálního HDP. Tyto faktory by přímo oslabily daňové příjmy a zvýšily tlak na veřejné výdaje, zejména důchody, platy ve veřejném sektoru a investice do infrastruktury, což by mohlo posunout deficit blíže k 3 % HDP.
Pro realistické plánování státního rozpočtu je proto nezbytné doplnit oficiální prognózu o opatrnější odhad dynamiky nominálního růstu a zahrnout scénář prodlouženého uzavření Hormuzského průlivu. Takový přístup umožní lépe připravit fiskální politiku na možné šoky, zajistit stabilní daňové příjmy a udržet rozpočtovou disciplínu i v nepředvídatelném globálním prostředí.
About the Author
