Německý trh práce stojí na prahu historické demografické transformace, která otřese základy jeho ekonomiky. V příštích patnácti letech se chystá do důchodu odejít neuvěřitelných 13,4 milionu ekonomicky aktivních občanů – to je téměř třetina celé současné pracovní síly! Tato masivní vlna odchodů, tvořená převážně silnou generací Baby Boomers, narozenou v éře poválečného hospodářského zázraku, představuje výzvu, na kterou mladší generace nejsou početně připraveny reagovat. Německo tak čelí bezprecedentní hrozbě, která může dramaticky ovlivnit jeho budoucí prosperitu a konkurenceschopnost na globální scéně.
Paradoxně se sice v posledním desetiletí výrazně zvýšila zaměstnanost starších pracovníků, zejména ve věkové skupině 55 až 64 let, která zaznamenala nárůst o deset procentních bodů. Přesto se tyto zvýšené aktivity ukazují jako nedostatečné k zacelení propasti, kterou zanechají odcházející Baby Boomers. Data Spolkového statistického úřadu (Destatis) jasně ukazují, že i když skupiny 45-54 a 35-44 let vykazují vysokou míru zaměstnanosti, jejich absolutní počty jsou nižší než součet aktivních Boomerů. Navíc, oblíbenost předčasného důchodu, ať už z důvodu zdravotních omezení, penzijních benefitů nebo touhy po volném čase, dále snižuje potenciální dostupnou pracovní sílu, kdy podíl zaměstnaných klesá z 82 % v 58 letech na pouhých 46 % v 64 letech.
Tato demografická realita není jen hrozbou pro německou ekonomickou stabilitu, ale přináší také zásadní otazníky pro penzijní a pojišťovací sektor. S rostoucím počtem seniorů se dramaticky zvyšuje poptávka po zdravotním pojištění a pojištění dlouhodobé péče, zatímco rapidně klesající pracovní síla může způsobit výrazný pokles příjmů z pojistného. To ohrožuje celkovou stabilitu a udržitelnost celého systému. Klíčem k překonání této výzvy bude rychlá a efektivní adaptace politik a strategií Německa, aby bylo schopno tuto nevyhnutelnou demografickou transformaci úspěšně řídit a zajistit si tak budoucnost jako ekonomická velmoc.