Český státní rozpočet se v říjnu 2025 potýkal s výrazným prohloubením schodku, který dosáhl ohromných 183,1 miliardy CZK. Přestože je meziročně o 17,6 miliardy nižší, říjnové zhoršení bylo oproti loňsku intenzivnější o zhruba 10 miliard korun. S deficitem na úrovni 2,2 % HDP za prvních deset měsíců se však letos jedná o nejpříznivější výsledek od předpandemického roku 2019. Ekonomové nyní s napětím sledují, zda se podaří udržet celoroční schodek poblíž stanovených 241 miliard CZK, nebo zda konec roku přinese další výrazné překvapení.
Za tímto vývojem státního rozpočtu stojí kombinace rostoucích výdajů a silných příjmů. Na straně výdajů dominují navýšené transfery pro územní rozpočty v oblasti vzdělávání a významný růst sociálních dávek, přičemž celkové výdaje vzrostly o 5,4 %. Pozitivním signálem je však 23,1% nárůst kapitálových výdajů, zejména na dopravní infrastrukturu. Na straně příjmů česká ekonomika překvapuje svou vitalitou – pojistné a DPH rostou přes 7 %, což je jasný důkaz robustní spotřebitelské poptávky a vynikající kondice firem, jejichž platby daně z příjmů s velkou pravděpodobností překonají původní plány.
Příští rok slibuje zásadní změny ve fiskální politice, kdy se na obzoru rýsuje její výrazné uvolnění. Po volbách nelze vyloučit přepracování rozpočtu novou vládou, což by mohlo vést k rozpočtovému provizoriu na začátku roku 2026. Očekává se, že hotovostní schodek státního rozpočtu se prohloubí až na 320 miliard CZK, primárně kvůli navýšeným investicím do infrastruktury a obrany. Tato expanzivní politika, která se naplno projeví od druhého čtvrtletí 2026, by měla podpořit růst HDP, avšak s rizikem zvýšení inflace a úrokových sazeb. Přestože se neočekává okamžitá konsolidace veřejných rozpočtů, Česká republika by měla i nadále plnit přísná Maastrichtská kritéria.