Formující se nová vládní koalice představila své programové prohlášení, které je plné ambiciózních a finančně náročných slibů s potenciálem razantně ovlivnit české veřejné finance. Mezi nejvýznamnější a nejnákladnější kroky patří plánované snížení daně z příjmu právnických osob z 21 % na 19 % a úplné zrušení poplatku za obnovitelné zdroje. Tyto dvě klíčové změny by samy o sobě mohly státní rozpočet zatížit desítkami miliard korun, což vyvolává naléhavé otázky ohledně udržitelnosti a budoucího vývoje ekonomiky.
K těmto hlavním bodům se přidává celá řada dalších slibů, které dohromady představují další významné výdaje. Patří sem například zastropování odvodů OSVČ, navýšení rodičovského příspěvku, obnovení příspěvku na dítě, nebo zvýšení nástupních platů pro policisty a hasiče. Dlouhodobým, avšak neméně ambiciózním cílem, je také výrazné zvýšení průměrné mzdy učitelů na 75 tisíc korun. Ačkoliv vláda deklaruje, že nechce zvyšovat daně a klade důraz na stav veřejných financí, hrubé propočty ukazují, že realizace většiny těchto opatření již v roce 2026 by mohla vyhnat deficit státního rozpočtu z plánovaných 286 miliard na alarmujících více než 350 miliard korun.
Odborníci však předpokládají, že se nakonec s největší pravděpodobností prosadí určitá „střední cesta“. Vláda se pravděpodobně ocitne před dilematem mezi dodržením všech nákladných slibů a udržením stability veřejných financí, což povede k opatrnějšímu postupu. Je reálné, že mnohá opatření nebudou realizována ihned a v plném rozsahu, ale budou odložena, nebo dokonce „zaparkována“ na pozdější fáze volebního období. Tento pragmatický přístup by mohl zmírnit okamžitý dopad na státní rozpočet a zabránit nejhorším scénářům dramatického zhoršení finanční situace země.
About the Author
