Český trh práce dnes tvoří až pětina zahraničních zaměstnanců – od roku 2016 se jejich podíl vyšplhal z 8 % na téměř 20 % (935 000 osob). Největší skupinu představují Ukrajinci (358 000), následovaní slovenskými pracovníky (přibližně 230 000), což odhaluje silnou závislost české ekonomiky na talentu přicházejícím ze sousedních zemí.
Statistiky OECD ukazují, že v roce 2023 studovalo v zahraničí přes 20 % slovenských vysokoškoláků – nejvyšší podíl v Evropě – a velká část z nich volí Českou republiku jako cílovou destinaci. Na českých univerzitách bylo na konci roku 2024 zapsáno více než 22 000 slovenských studentů, což představuje kolem 40 % všech zahraničních vysokoškoláků. Většina z nich po absolvování zůstává v Česku, což znamená, že Slovensko ztrácí méně než třetinu svých talentů, zatímco česká ekonomika získává mladé, vzdělané a kulturně blízké odborníky.
Rozdíl v odměňování podtrhuje ekonomický dopad tohoto „brain gain“: v roce 2025 dosahovala mediánová mzda slovenských pracovníků v Česku o 17 % vyšší než u českých kolegů, přičemž rozdíl byl výraznější v horních pásmech mezd. Pro Slovensko jde o bolestivý odliv mozků, pro Českou republiku však představuje strategický příliv kvalifikovaných talentů, který posiluje trh práce, veřejné finance i celkovou hospodářskou dynamiku.
About the Author
