Zlato láme historické rekordy a úvahy o jeho návratu ke kořenům finančního systému nabývají na intenzitě. Pokud by se Spojené státy rozhodly plně krýt své oběživo zlatými rezervami, teoretická cena drahého kovu by musela vystřelit až k hranici 9 300 USD za unci. Přestože se současné tržní hodnoty pohybují vysoko nad dlouhodobými průměry a tradiční ekonomické modely mají problém takto strmý růst racionálně obhájit, neutuchající zájem investorů naznačuje, že pomyslný strop může být stále v nedohlednu.
Klíčovým motorem současného vývoje je neudržitelná dynamika veřejného dluhu vyspělých ekonomik, který v USA i Velké Británii atakuje hranici 100 % HDP. S vyhlídkou na další dramatické zadlužování v důsledku stárnutí populace a dopadů klimatických změn roste riziko, že se vlády pokusí znehodnotit své závazky prostřednictvím řízené inflace. V takovém prostředí se zlato stává ultimátním útočištěm před finanční nestabilitou, přičemž zásadní roli hrají i geopolitické faktory spojené s napětím na Blízkém východě, konfliktem na Ukrajině a politickými změnami ve Washingtonu.
Ačkoliv poptávka po zlatých špercích i nákupy centrálních bank v reakci na vysoké ceny klesají, investiční apetit zažívá masivní boom s nárůstem o desítky procent. Do hry vstupují silné behaviorální faktory jako strach z promeškané příležitosti (FOMO) a psychologie davu, které tlačí ceny vzhůru bez ohledu na fundamentální analýzy „férové hodnoty“. Současná vysoká volatilita sice naznačuje možnou vlnu realizace zisků, ale dokud budou investoři vnímat tradiční měnové systémy jako ohrožené, může drahý kov i nadále posilovat navzdory všem ekonometrickým modelům.
About the Author
