Každý třetí Čech už dnes pravidelně myslí na budoucnost – 33 % lidí si aktivně spoří na důchod nebo jiné dlouhodobé cíle, přičemž podobný podíl si buduje rezervu na nečekané výdaje. Nejnovější průzkum agentury NMS Market Research pro Raiffeisenbank ale odhalil znepokojivý paradox: i když Češi potřebu finančního zajištění vnímají, drží největší část svých úspor konzervativně na spořicích účtech, kde jim peníze často jen ztrácejí na hodnotě vlivem inflace.
Pravidelně si odkládá peníze 58 % populace, typicky až do výše 5 000 korun měsíčně, zatímco částky nad 10 000 korun si dokáže spořit jen 5 % respondentů. Dalších 63 % Čechů v posledním roce odložilo prostředky alespoň jednorázově či nepravidelně. Zároveň data ukazují, že finanční jistota není samozřejmostí – téměř každý pátý člověk nemá žádnou rezervu a jen 21 % úspor by pokrylo více než pět měsíců výdajů. Největší část financí tak stále leží ladem na spořicím účtu (51 %), běžném účtu bez úroku (13 %) či v hotovosti (9 %), zatímco do fondů, akcií či ETF se pouhých 20 % spořícich odváží.
Podle tiskové mluvčí Raiffeisenbank Terezy Kaiseršotové je klíčové rozlišovat mezi penězi, které mají být rychle dostupné pro nenadálé situace, a prostředky určenými na dlouhodobý horizont. „Právě u přípravy na stáří může dávat smysl využít nástroje, které umožňují systematické zhodnocování peněz,“ upozorňuje. Dlouhodobý investiční produkt tak nemusí nahradit bezpečnou rezervu, ale nabídnout cestu, jak odkládat peníze s delším výhledem a využít přitom daňové výhody či příspěvek zaměstnavatele – ideální kombinace pro ty, kteří chtějí, aby jejich úspory konečně začaly pracovat naplno.
About the Author
