Americký prezident Donald Trump opět šokuje světovou ekonomiku, tentokrát oznámením drastických 30% cel na dovoz zboží z Evropské unie, která mají vstoupit v platnost již od 1. srpna. Tato nová vlna obchodních tarifů, která navazuje na již dříve uvalená cla na Kanadu a Mexiko a na sektorová cla na hliník, ocel a automobilový průmysl, signalizuje další eskalaci globální obchodní války. Toto jednostranné rozhodnutí přichází bez zjevného ekonomického opodstatnění a znovu podtrhuje nepředvídatelnou povahu Trumpovy obchodní politiky.
Přes závažnost oznámení však není jisté, zda cla skutečně začnou platit v avizovaném termínu. Americký prezident v minulosti již dvakrát odložil platnost podobných opatření, což otevírá prostor pro další jednání mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová potvrdila ochotu EU k dialogu a zdůraznila, že Unie prozatím nebude přistupovat k odvetným opatřením. Tato diplomatická snaha nabízí naději, že se podaří najít kompromis a odvrátit tak plné dopady vyhlášených tarifů.
Pokud by 30% cla vstoupila v platnost, jejich ekonomické dopady by byly pro Evropu a potažmo pro Českou republiku značné. Nejvíce by byl zasažen exportně orientovaný německý průmysl, který je klíčovým obchodním partnerem USA. Česká ekonomika by sice necítila přímé masivní ztráty, ale čelila by významným nepřímým dopadům skrze oslabení německých dodavatelských řetězců a celkově pomalejší růst v eurozóně. Podle citlivostních scénářů by taková cla mohla snížit kumulativní růst českého HDP až o jeden procentní bod v tomto a příštím roce, což by představovalo vážnou výzvu pro stabilizující se domácí průmysl.
