Umělá inteligence může do roku 2030 přidat ekonomice až 32 % HDP, uvádí nová studie Anthropic Institute, která modeluje tři scénáře budoucího vývoje. V mírném scénáři, srovnatelném s dopadem internetu, vzroste HDP o 1,6 %, ve středním scénáři o 8,3 % – kdy umělá inteligence zvládne polovinu veškeré znalostní práce a ekonomika poroste dvojnásobným tempem. Extrémní scénář počítá s růstem 15 % ročně a zdvojnásobením ekonomiky každých 4,5 roku, což by však pravděpodobně vyžadovalo AI schopnou se sama zdokonalovat.
Zatímco mzdy znalostních pracovníků budou stagnovat nebo dokonce klesat o více než 10 % a nezaměstnanost stoupne nad recesní úroveň, manuální a provozní profese si výrazně polepší – v extrémním scénáři až o 34 % vyššími mzdami. Zdravotní sestra ani elektrikář se umělé inteligence bát nemusí, neboť levnější znalotní práce zvýší poptávku po fyzické práci, kterou AI nezvládne. Evropa přitom půjde pomalejší cestou než Spojené státy – tempo brzdí regulace AI Act i silnější ochrana zaměstnanců, což českým firmám, z nichž 59 % umělou inteligenci používá, ale většina jen v jediné oblasti, dává čas na přípravu.
Klíčovou výzvou zůstává spravedlivé rozdělení přínosů růstu, protože podíl práce na národním důchodu může klesnout z 60 % až na 45 % a většinu přírůstku získá kapitál. Pro Česko navíc hrozí rozpočtové riziko – zatímco každé obsazené místo přináší státu zhruba 465 tisíc korun ročně na odvodech, práci softwaru stát stejně nezdaní, a to i přesto, že AI může nahradit část z téměř půl milionu pracovníků chybějících do roku 2045. Právě praktické zkušenosti s implementací umělé inteligence a investice do rekvalifikace lidí se stanou v příštích letech nenahraditelným faktorem úspěchu.
About the Author
