Říjen 2026 na finančních trzích přinesl nebývalé turbulence, které posunuly investiční krajinu k zásadnímu zlomu. Eskalace geopolitických napětí vyhnala cenu ropy přes hranici 100 dolarů za barel, což v kombinaci s explozivními cenami plynu (+42 %) a elektřiny (+34 %) vyslalo inflačním tlakům jasný signál. Centrální banky celého světa jsou pod tlakem k reakci – Česká národní banka pravděpodobně na listopadovém zasedání povýší sazby, a totéž lze očekávat od amerického Fedu i ECB ještě do konce roku. Drahá energie tak přestává být jen kuriózní zprávou a stává se realitou, která přepisuje pravidla celého finančního systému.
Pod klidným povrchem hlavních indexů se odehrávala jedna z největších velkých rotací kapitálu v moderní historii. „Big money“ opustilo technologické giganty a hledalo útočiště v defenzivních titulech – zatímco Intel se propadl o 45 %, Alphabet o 19 % či NVIDIA o 10 %, Walmart zaznamenal růst o 19 %, Visa o 15 % a konzervativní Coca-Cola i McDonald’s posílily o 12 %. Současně prudce zdražily akcie energetického sektoru (Chevron +15 %, Shell +14 %) a farmaceutických firem (Eli Lilly +22 %), zatímco drahé kovy zažily krvavý výprodej: zloto ztratilo 7 % a prorazilo hranici 4 000 dolarů, stříbro se propadlo o 19 % pod 50 dolarů. Bitcoin také ztratil 7,3 % a hluboko v minusu zůstává za posledním rokem.
Výnosy desetiletých českých státních dluhopisů vystoupaly na 5,4 % p.a. a signalizují, že trh dlouho očekávané zdražení peněz bere vážně. Vyšší výnosy dluhopisů mohou odlít kapitál z akcií a realit do bezpečnějšího útočiště, prodraží financování firem a tlačit ocenění privátních aktiv dolů. Na měnovém frontě koruna kopírovala oslabující euro – vůči dolaru, libře i franku ztrácela, pravděpodobně v reakci na sílící občanské nepokoje v západní Evropě. Pro investory to znamená nutnost přehodnotit strategii: éra levných peněz a technologického boomu končí a nastupuje období defenzivity, energie a opatrnosti.
About the Author
