Systémy zdravotní péče v celé Evropě čelí nebývalému tlaku. Pandemie koronaviru narušila tradiční modely při poskytování zdravotní péče, současně ale stejně jako v mnoha dalších segmentech urychlila digitalizaci.
Kvalita péče se sice zlepšila, vzrostl ale rozsah i komplexnost zdravotních potřeb. Poptávka je logická, odráží důsledky stárnoucího obyvatelstva, rostoucí mortality i morbidity. A pochopitelně i očekávání veřejnosti, která prahne po personalizovanějších a přívětivěji poskytovaných zdravotních službách.
Tempo digitální transformace přitom bude klíčové při formování budoucnosti zdravotní péče. Pokud budou řešení pro digitální péči navrženy účelně a implementovány nákladově efektivním způsobem, mají potenciál snížit nerovnosti a zvýšit blahobyt milionů občanů při poskytování zdravotní i pečovatelské péče. Mezi výzvy ale patří složitá struktura systémů zdravotní péče, různé modely financování a zapojení hned několika účastníků systému s odlišnými názory i očekáváními.
Digitální transformace není jen o technologiích
Digitální transformace je prioritou pro většinu zemí, pokrok je ale pomalý a mezi digitální vyspělostí v jednotlivých státech jsou velké rozdíly. Zatímco Evropská unie očekává, že všichni občané budou mít přístup k vysoce kvalitní zdravotní péči za přijatelnou cenu, mezi jednotlivými zeměmi jsou rozdíly. Limity jsou v nedostatečném počtu lékařů, zdravotních sester či lůžek na osobu, klíčový je i poměr HDP vynaložený na zdravotní péči. Zdravotnický personál se snaží vyrovnat s narůstající pracovní zátěží, obzvlášť v době pandemie, a prohlubující se propastí mezi nabídkou (možnostmi zdravotní péče) a poptávkou po zdravotnických službách.
Není sporu o tom, že digitální technologie mohou integrovat péči, identifikovat rizika a předpovídat je, pomáhat v diagnostice, zlepšovat tok dat, hlavně ale poskytovat včasnou, účinnou a bezpečnou péči. Digitální transformace však není jen o technologiích. Jedná se o komplexní řízení změn pomocí technologií, které v konečném součtu pomáhají zvyšovat efektivitu celého systému, od poskytování služeb až po jednotlivé výhody plynoucí pro lékaře i pacienty. Pohledem do praxe jde například o zapojení robotiky, rozšířené reality či 3D tisku, které lékařům pomáhají při vyšetřování pacientů, tréninku či online komunikace s pacienty. Naopak pacienti vítají větší uživatelskou přívětivost celého ehealth systému a jeho elektronizaci, například e-recepty, e-žádanky či e-neschopenky či efektivnější komunikaci mezi jednotlivými poskytovateli zdravotní péče.
Virtuální realita ve zdravotnictví
Ve zdravotnictví budoucnosti bude hrát vedle nanotechnologií stále větší roli i virtuální realita (VR). Svůj význam bude mít v oblasti rehabilitací. VR umožňuje přenechat rehabilitaci zčásti nebo zcela na pacientovi pomocí úkolů ve virtuálním prostředí. A to prakticky odkudkoliv. Pomocí vzdálené správy lze pod pečlivým dozorem ošetřujícího cvičit klidně z domova. Brýle pro VR pacienta spolehlivě identifikují a zároveň měří jeho výkon, který se doteď posuzoval jen velmi obtížně. To nejen usnadňuje diagnostiku, ale díky velkým datům také zkvalitňuje poskytovanou péči. Fyzioterapeut se navíc může věnovat většímu počtu pacientů.
Potenciál brýlí ale není jen v oblasti rehabilitace. Neurologická a psychiatrická diagnostika je další velkou oblastí, kterou by mohly posunout. Jejich využití je možné například při screeningu v oblastech poddiagnostikovaných psychiatrických nemocí a postižení. Sběr dat s využitím AI povede ke zdokonalování a zpřesňování diagnostiky a to bez nutnosti zatěžovat zdravotní systém. Včasnější záchyt některých zatím neléčitelných degenerativních onemocnění, jejichž progres však umí dnešní medicína významně zpomalit, může pacientům prodloužit aktivní život a významně snížit náklady na jinak velmi drahou budoucí péči.
Virtuální realita v odborném vzdělávání
VR čeká velká budoucnost ve vzdělávání, medicínu nevyjímaje. Trendem jsou kurzy ve virtuální realitě. Například v americkém státě Nevada probíhají rekvalifikační kurzy dialyzačních techniků. Nefrologie je odvětví medicíny zabývající se diagnózou a léčbou ledvin, transplantací ledvin a dialýzou. Kurzy dialyzačních techniků pro stát Nevada v rámci tamního vládou podporovaného programu SANDI probíhají na základě VR řešení českého startupu Lifeliqe z investiční skupiny CREDITAS.
Virtuální (VR), rozšířená (AR) a hybridní realita (MR) – stále větší roli hrají i v oblasti lidských zdrojů. Dnes již existuje celá řada studií, které poukazují na vyšší efektivitu využití těchto technologií v učení a tréninku. Od snížení výdajů na školení pro zaměstnavatele, přes vyšší schopnost připravit pracovníky na riziková povolání. Cílem je snížit chybovost vedoucí k materiálním škodám či újmě na zdraví. Uchazeči o zaměstnání a účastníci rekvalifikačních programů si mohou pomocí virtuální reality snadno osvojit práci s nástroji, technikami, rutinami i rizikovými postupy důležitými pro danou práci.
About the Author
