Český průmysl v únoru překvapil solidním výkonem, když meziměsíčně vzrostl o 1,7 % a meziročně o 1,5 %. Tento výsledek výrazně překonal očekávání trhu. Tahounem byly zejména sektory jako výroba oděvů, ostatních dopravních prostředků a klíčová výroba motorových vozidel. Pozitivně se vyvíjel i export, kde přebytek obchodní bilance dosáhl 35,5 miliardy Kč, opět nad odhady, a to hlavně díky silnému výkonu v automobilovém průmyslu.
Při bližším pohledu však data odhalují zajímavý detail. Impozantní meziroční růst byl z velké části způsoben skokovým nárůstem v sektoru výroby a rozvodu elektřiny, plynu a tepla, který těžil z nízké srovnávací základny minulého roku. Pokud odhlédneme od energetiky a zaměříme se na čistě zpracovatelský průmysl, vidíme spíše stagnaci. Výroba v tomto klíčovém segmentu osciluje kolem úrovní z roku 2018, což je sice vzhledem k problémům v sousedním Německu stále obstojný výsledek, ale důvod k velkým oslavám to není.
Výhled do budoucna byl opatrně optimistický, statistiky naznačovaly zlepšení. Tyto naděje však kalí hrozba celní války, kterou nedávno oživil americký prezident Donald Trump. I pouhá nejistota spojená s tímto rizikem může podle analytiků utlumit investiční aktivitu v regionu a poslat český průmysl za celý rok do mírného záporu. Pokud by k plnohodnotné obchodní válce skutečně došlo, očekává se pokles průmyslové výroby v řádu nízkých jednotek procent.
About the Author
