Nejnovější ekonomické prognózy bijí na poplach a ukazují na značné ochlazení hospodářského motoru Evropy. Německá ekonomika čelí tlaku, když Bundesbanka snížila odhad meziročního růstu HDP pro rok 2026 na pouhých 0,6 %. Toto zhoršení výhledu je signálem, že opatrný optimismus z jara je pryč. Navzdory snaze o fiskální impuls, který má podpořit růst, bude mít tato opatření svou daň. Německo má totiž v roce 2026 vykázat nejvyšší rozpočtový deficit od svého znovusjednocení. Centrální banka proto vydává jasné varování: je nutné okamžitě jednat, aby veřejné finance zůstaly pod kontrolou.
Obavy z budoucího vývoje ekonomiky se okamžitě odrazily i v chování domácností. Důvěra německých spotřebitelů v prosinci prudce klesla, což překvapilo trhy, které očekávaly stagnaci. Místo utrácení volí Němci jistotu, s ochotou spořit vystřelující na nejvyšší hodnotu za posledních 17 let. Zatímco Německo bije na poplach, jeho západní soused se potýká s politickým chaosem. Francie, druhý pilíř eurozóny, nedokázala schválit státní rozpočet na rok 2026, čímž si vynutila rozpočtové provizorium. Tato neschopnost je dalším ze série signálů, že tamní zákonodárci nejeví ochotu řešit kriticky se zhoršující stav veřejných financí.
Situace ve Francii je obzvláště alarmující, neboť prognóza Evropské komise předpovídá, že rozpočtové deficity Paříže zůstanou v příštích dvou letech minimálně pětiprocentní. Tato hodnota je výrazně vyšší než deficit, kvůli kterému německá centrální banka volá po krizových opatřeních. Zatímco Spojené státy mohou své obrovské zadlužení zatím kompenzovat mimořádnou pozicí dolaru jako dominantní rezervní měny, Evropa tuto výhodu postrádá. Neochota přijmout zásadní reformy v klíčových evropských ekonomikách, konkrétně v Německu a Francii, vytváří vážné riziko pro stabilitu celé eurozóny a podtrhuje naléhavost fiskální odpovědnosti.
About the Author
