Zpřesněná data o vývoji HDP České republiky potvrzují, že tuzemská ekonomika si udržuje velmi příznivou kondici. Ve třetím kvartále dosáhla země mezikvartálního růstu 0,8 % a meziročně poskočila o impozantních 2,8 %, což představuje nejvyšší nárůst za poslední tři roky. Navzdory tomuto silnému ekonomickému sentimentu a opadajícímu strachu z inflace však domácnosti nadále projevují zvýšenou finanční obezřetnost. Spotřebitelé si stále ukládají peníze stranou ve vyšší míře, čímž vytváří zajímavý paradox mezi pozitivním ekonomickým vývojem a individuálním finančním chováním občanů.
Důkladná analýza dat odhaluje, že pandemická zkušenost trvale přepsala vzorce chování. Zatímco před šesti lety dosahovala standardní míra úspor jen 12 %, ve třetím kvartále se vyšplhala na vysokých 18,4 %. Tato zvýšená finanční rezerva, kterou si dle průzkumů vytváří zhruba polovina domácností, má zásadní makroekonomický dopad. Pro Českou národní banku (ČNB) představuje tato vysoká úroveň úspor efektivní brzdu pro rozvoj poptávkové inflace, což pomáhá stabilizovat cenovou hladinu a snižuje tlak na zvyšování úrokových sazeb.
Kde ale ekonomika stále postrádá dynamiku, jsou firemní investice. Přestože úvěry zlevnily a makroekonomický obraz je pozitivní, nefinanční podniky setrvávají v módu obezřetnosti kvůli obavám z budoucí poptávky. Míra firemních investic dokonce meziročně poklesla o 1,1 %. Současnou investiční aktivitu tak táhne primárně veřejný sektor, především v oblasti dopravní infrastruktury. I přes tuto slabost v korporátním sektoru se očekává, že celkový růst HDP za loňský rok dosáhl 2,5 % a prognóza na letošní rok, i přes očekávané zpomalení, stále slibuje slušný výsledek, který by měl začínat dvojkou.
About the Author
