Často skloňovaný „exodus“ Číny z trhu s americkými státními dluhopisy vyvolává v investičních kruzích silné emoce, avšak detailní pohled na data odhaluje mnohem střízlivější realitu. Nejedná se o dramatický úprk vyvolaný panikou, nýbrž o promyšlenou strategickou diverzifikaci, která má na globální finanční stabilitu jen minimální dopad. Zatímco Peking v rámci řízení rizik a reakce na geopolitické napětí postupně snižuje svou expozici, americký dluhopisový trh zůstává díky své hloubce a likviditě pozoruhodně imunní, což potvrzuje hladký průběh aukcí i nízká volatilita.
Navzdory poklesu procentuálního podílu zahraničních vlastníků drží investoři ze světa v absolutních číslech rekordní objem amerického dluhu ve výši 9,4 bilionu USD. Výpadek čínské poptávky efektivně zaplňují noví draví hráči; například Kanada, Norsko či Saúdská Arábie své pozice v posledním období výrazně posílily. Tento dynamický posun ve struktuře věřitelů jasně dokazuje, že o žádné „stávce kupujících“ nemůže být řeč, a americký dolar si i přes politické turbulence a rétoriku o dedolarizaci udržuje svou neotřesitelnou roli v mezinárodním kapitálovém systému.
Zásadním pilířem stability zůstává fakt, že pro americký dluhopisový trh stále neexistuje plnohodnotná, dostatečně velká a bezpečná alternativa. Skutečná expozice asijských velmocí navíc může být díky investicím skrze evropské depozitáře mnohem vyšší, než ukazují oficiální statistiky, což podtrhuje strategickou důležitost těchto aktiv. Dokud budou Spojené státy klíčovým spotřebitelem globální produkce, poptávka po jejich státních dluhopisech nezmizí – pouze se transformuje v rámci robustního finančního systému, který nadále nabízí bezkonkurenční zázemí pro správu velkého kapitálu.
About the Author
