Evropská centrální banka stojí před klíčovým zasedáním, které může zásadně změnit kurz evropské ekonomiky. V reakci na přetrvávající napětí na Blízkém východě a uzavřený Hormuzský průliv, jenž drží ceny ropy vysoko, trhy s napětím očekávají červnové zvýšení depozitní sazby na 2,25 %. Přestože dubnová inflace v eurozóně již vyšplhala na tři procenta, centrální bankéři musí nyní velmi opatrně balancovat, aby potlačili cenové tlaky a zároveň neudusili hospodářský růst v období vysoké globální nejistoty.
Plánované zvýšení úroků o čtvrt procentního bodu má sloužit především jako důležitý signální krok. ECB se tímto gestem snaží upevnit svou důvěryhodnost a dát firmám i domácnostem jasně najevo, že inflační rizika rozhodně nepodceňuje. Je to přímý kontrast k předchozím letům, kdy banka reagovala se zpožděním a zůstala takzvaně za křivkou. Nad budoucím vývojem však visí stín hrozby z roku 2011, kdy předčasné utahování měnové politiky poslalo evropské hospodářství do recese, což je scénář, kterému se chce Frankfurt za každou cenu vyhnout.
Rozhodnutí ECB bude mít bezprostřední dopad i na český finanční trh a strategii České národní banky. Tuzemští centrální bankéři, kteří doposud volili spíše vyčkávací strategii a stabilitu sazeb, budou muset na zpřísnění měnových šroubů v eurozóně reagovat. Vyšší úroky v Evropě se tak mohou stát rozhodujícím impulsem pro ČNB k přehodnocení vlastního přístupu a k možnému zvýšení úrokových sazeb v České republice, aby se zabránilo oslabení koruny a dalšímu importu inflace ze zahraničí.
About the Author
