Protiinflační dluhopisy se na první pohled tváří jako ideální nástroj pro ochranu úspor domácností, ale pro státní pokladnu představují nebezpečné riziko. Tato forma financování může extrémně prodražit obsluhu státního dluhu, což se v České republice potvrdilo již během inflační vlny v letech 2021–2023. Miliardy korun, které stát vyplatil na úrocích nad rámec běžného tržního financování, pak citelně chybí v klíčových oblastech, jako je vzdělávání, zdravotnictví nebo modernizace národní infrastruktury.
Varovným mementem je situace ve Velké Británii, kde dluhopisy s inflační doložkou tvoří více než čtvrtinu veškerého emitovaného dluhu. Tamní ekonomika se potýká s rekordními náklady na dluhovou službu, které tvoří přes 8 % všech veřejných výdajů, což přispívá k hospodářské stagnaci a politické nestabilitě. Britská zkušenost jasně demonstruje, že indexované dluhopisy jsou sice výhodné pro investory, ale pro státní rozpočet se v době růstu cen mění v neřízenou střelu, která prohlubuje veřejný deficit.
Hlavní ekonom Argos Capital, Kryštof Míšek, upozorňuje, že to, co se v dobách nízké inflace zdá jako férový produkt, se při změně ekonomického cyklu stává drahým a zbytečně rizikovým hazardem. Česká republika by se měla z britského scénáře i vlastních nedávných chyb poučit a neupřednostňovat populistické kroky před dlouhodobou finanční stabilitou. Sázka na dluhopisy s inflační doložkou může totiž v konečném důsledku poškodit celou ekonomiku a výrazně omezit prostor pro budoucí státní investice.
About the Author
