Česká inflace v červenci 2026 klesla na 1,7 %, což potvrzuje předběžný odhad a udržuje měnu pod dvouprocentním cílem ČNB. Hlavním tahounem deflace jsou potraviny – jejich cenový pokles o půl procentního bodu zcela přetáhl celkový růst cen dolů. Tento trend se odráží v rekordně nízkých cenách másla a mléka, které klesly o 43 % a 45 % a dosáhly tak historických minim.
Vedle potravin hraje roli také přechod poplatků za obnovitelné zdroje energie (OZE), který během roku odebral inflaci čtyři desetiny procentního bodu. Jakmile však tento jednorázový efekt vypadne koncem roku, očekává se, že inflaci podpoří rostoucí ceny elektřiny a plynu. Naopak nájemné a imputované nájemné představují největší proinflační faktor – dohromady přibližně jeden procentní bod, což tvoří více než polovinu současného růstu cen. K tomu se přidávají ceny ropných derivátů a výrazný nárůst cen služeb (rekreace +5,5 %, ubytování +6,4 %, stravování +4 %).
Výhled naznačuje, že inflace se v dalších měsících bude držet okolo dvou procent, ale na přelomu roku může vystoupat i k trojce. Dlouhodobé zlevňování potravin je nejisté, protože zemědělci čelí rostoucím nákladům na energii a efekt OZE se vytratí. Vzhledem k tomu, že mléko je už nyní nejlevnější za celou dobu sledování a máslo nejlevnější za 16 let, je pravděpodobné, že budoucí cenové výkyvy budou spíše poháněny energií a službami než potravinovým sektorem.
About the Author
