Německo je v Evropě nejvíce postiženo povodňovými škodami – během posledních 25 let ztráty dosáhly 69 miliard EUR, což je téměř třetina celkových evropských škod. Hlavním faktorem není jen častější výskyt extrémních srážek, ale i extrémně vysoká koncentrace ekonomických hodnot v oblastech náchylných k záplavám. V období 2000‑2025 vzrostly kumulativní škody v Německu o neuvěřitelných 184 % a trend růstu pokračuje.
Modelová analýza Allianz Trade ukazuje, že hypotetická velká povodeň v příštím roce by snížila tvorbu hrubého fixního kapitálu o 11,9 % (asi 84 mld EUR) a HDP kleslo o 0,7 % (≈108 mld EUR). Domácnosti by čelily 4,1 % poklesu reálných disponibilních příjmů a ztrátě soukromé spotřeby 44 mld EUR, přičemž inflace by se zvýšila o další 0,5 % bodu. Nedostatečná realizace protipovodňové infrastruktury – z plánovaných 7 mld EUR investováno jen 500 mld EUR – prodlužuje expozici a zvyšuje pojistní rizika.
Česká republika čelí podobnému ohrožení: nedostatečné pojištění (méně než polovina nemovitostí v záplavových zónách) a slabá koordinace mezi státem, kraji a obcemi brání efektivním opatřením. Bez systematické reformy povodňového pojištění a rychlé výstavby ochranných děl se očekává opakování vzorce „velká škoda, vysoké veřejné výdaje, malý impuls ke změně“ jak v Německu, tak v Česku.
About the Author
