V posledních letech se vytrácí doba, kdy si vlády vyspělých zemí mohly dovolit vydávat dluhopisy s negativními výnosy a šířit teorie jako Moderní měnová teorie. Dnes se držitelé vládních dluhopisů G7 potýkají s prudkým růstem výnosů, které dosahují úrovní před finanční krizí v roce 2008. To způsobuje masivní pokles cen „bezpečných“ aktiv – například rakouský dluhopis s datem splatnosti v roce 2071 ztratil za pět let až 68 % své hodnoty.
Hlavními hnacíma faktory jsou dlouhotrvající fiskální neodpovědnost, opakované inflační šoky a investiční boom spojený s umělou inteligencí (AI). USA a Japonsko tvoří epicentrum bouře, přičemž se problémy rozšiřují i do Evropy, kde jsou ohroženy francouzské a italské dluhy. V USA chybí politická vůle k fiskální restrikci, což vede k paradoxnímu růstu výdajů na clo a vojenské operace, zatímco úrokové výdaje dosahují 3,8 % HDP – více než obranné rozpočty.
Japonsko, Francie a Spojené království jsou na tom lepší díky delším průměrným splatnostem a nižším úrokovým sazbám; například japonský dluh má průměrnou splatnost 14 let a výnos 15‑leté emise již nyní činí 4,27 %. Přesto trh dluhopisů čelí nejistotě: problémy v Hormuzském průlivě, neustálý AI boom a blížící se volby v USA a Francii mohou výrazně ovlivnit fiskální politiku a stabilitu dluhových trhů.
About the Author
