Německá ekonomika se vrací do hry: Pět renomovaných hospodářských institutů ve společné podzimní prognóze výrazně zlepšilo výhled růstu německé ekonomiky na letošních 1,3 % – dvojnásobek oproti jarním odhadům. Země se tak konečně dostala nad úroveň roku 2022, tedy před krizí cen plynu. Oživení táhne překvapivě silný vývoz a zpracovatelský průmysl, zatímco domácí investice a spotřeba zaostávají. Růst brzdily nízké stavy vodních toků i drahá paliva kvůli konfliktu na Blízkém východě, nicméně v příštím roce by mělo oživení zesílit díky fiskální expanzi a domácí poptávce. Inflace má v dalších letech postupně činit 2,8 %, 3,2 % a 2,0 %.
Česká ekonomika si drží slušné tempo: Důvěra podnikatelů sice v září mírně klesla téměř na dlouhodobý průměr, spotřebitelé jsou ale o něco optimističtější a nálada v českém průmyslu zůstává lepší než německém, kde však skepse polevuje. Nová prognóza Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) potvrdila růst české ekonomiky o 2,2 % letos a 2,4 % v roce 2027. To jsou velmi solidní čísla, zvláště čelíme-li protirůstovým tlakům v podobě drahých energií a zvýšených úrokových sazeb.
Hádka o český státní rozpočet se vyostřuje: Podle zprávy Národní rozpočtové rady se náraz na dluhovou brzdu (55 % HDP) posunul z roku 2037 na rok 2034 a odhad zadlužení na horizontu 50 let vzrostl ze 178 % na alarmujících 245 % HDP. Ministerstvo financí reagovalo nečekaně osobně laděným prohlášením „Nejasná zpráva o konci světa od Mojmíra Hampla“. Pochybnosti o věrohodnosti vládních konsolidačních plánů mají přitom racionální jádro – vláda slibuje razantní šetření od roku 2028, zatímco dnes fiskální politiku uvolňuje. Finanční trhy zatím zůstávají klidné a podle výnosů státních dluhopisů je Česko na evropské poměry stále rozpočtově umírněnou zemí, zejména ve srovnání s Francií či Polskem.
About the Author
