Akcie slaví na historických maximech, ale skutečná drama se odehrává jinde. Zatímco index S&P 500 tančí jako by žádné zítra nebylo a svět se třese pod tíhou geopolitických konfliktů kolem Hormuzského průlivu, hegemonického souboje USA a Číny i neudržitelného vládního financování, dluhopisové trhy vysílají varovný signál. Výnosy desetiletých i třicetiletých dluhopisů USA, Německa, Francie či Velké Británie dosáhly nejvyšších úrovní od dob před velkou finanční krizí – investoři žádají stále vyšší odměnu za financování státních dluhů. Úroky na dluhopisech fungují jako indikátor finančního zdraví ekonomiky a právě teď ukazují, že riziko nesplacených dluhů roste.
Dluhopisové trhy umí potrestat i premiéry a prezidenty. Stačí si vzpomenout na Liz Truss, která v roce 2022 oznámila dluhem financované daňové úlevy – výnosy britských třicetiletých dluhopisů vyletěly ze 3,6 na 5 procent a premiérka po 49 dnech rezignovala. O tři roky později Donalda Trumpa donutili dluhopisové trhy pozastavit cla, když investoři začali masivně prodávat i „bezpečné“ americké dluhopisy. Nyní se hrozba opakuje: americký státní dluh překonal magickou hranici 40 bilionů dolarů, kam about podíl na dluhopisovém trhu čím dál víc soupeří vláda s velkými AI firmami, a trendy jako deglobalizace či stárnutí populace tlačí inflaci vzhůru.
Osud akcií se nemusí rozhodovat na akciových trzích. Americké dluhopisy jsou považovány za bezrizikové aktivum a jejich výnos slouží k oceňování firem – rostou-li sazby, firmy s budoucími zisky ztrácejí hodnotu a problémy se přes dluhopisový trh promítají přímo do cen akcií. Odpověď americké administrativy je razantní: nákupy dlouhodobých dluhopisů na stlačení výnosů, měnová intervence ve prospěch Japonska i tlak na centrální banku, která však překvapivě sazby poprvé po třech letech zvýšila a potvrdila, že inflaci bere vážně. Kdo chce rozumět budoucímu vývoji světové ekonomiky, musí kromě akciových indexů sledovat právě trh s dluhopisy.