Finanční neudržitelnost důchodového systému lze stěží řešit zvyšováním výdajů na výplatu důchodů. Přesně o to se však snaží nový návrh důchodové reformy. Nejedná se o propracovaný návrh zákona, ale spíše o soubor základních tezí. Ty spočívají v následujících bodech: · Pečující rodiče by měli získat navíc k důchodu 500 korun za každé vychované dítě. Maximálně by bylo možné získat tímto způsobem 1 500 korun. · Měl by být stanoven základní důchod pro každého ve výši 10 000 korun. · Pracující důchodci by měli mít snížené daně. · Zaměstnanci v profesích, které budou shledány za náročné, by za každých deset odpracovaných let měli odejít do penze o jeden rok dříve. · Povinná doba pojištění by se měla zkrátit ze 35 na 25 let. Všechny tyto body navyšují objem vyplácených prostředků na důchody nebo snižují příjmy veřejných rozpočtů. To by v případě přijetí takto navržené důchodové reformy vedlo do situace, kdy by se již dnes neudržitelný důchodový systém stal ještě více neudržitelným. Návrh proto předpokládá, že důchody budou financovány vícezdrojově. V praxi si lze pod tím představit, že bude docházet k navyšování již dnes extrémně vysokých odvodů na sociální pojištění nebo budou zvyšovány stávající daně či budou vytvářeny nové daně. Lidé v produktivním věku by tak byli více zatíženi ve prospěch lidí v postproduktivním věku. To by pochopitelně vedlo ke snižování ekonomické efektivity a konkurenceschopnosti naší země. Udržitelnost důchodového systému bude zapotřebí řešit zvýšením věku odchodu do důchodu. To je však extrémně nepopulární a politici se proto bojí o této nutnosti mluvit. Vzhledem k rostoucímu věku dožití je logické, že se i s důchodovým věkem bude muset hýbat. Současná ministryně práce a sociálních věcí to sice odmítá, ale ona nebude navrženou důchodovou reformu zavádět do praxe. Vzhledem k legislativním lhůtám se návrh neprojedná v současném volebním období, takže zřejmě spadne pod stůl. Autor je hlavní ekonom společnosti BHS.
About the Author
