Země Evropské unie by měly pokračovat ve fiskální podpoře svých ekonomik na cestě k oživení z pandemické krize i v příštím roce. V rámci pravidelného jarního balíčku hodnocení hospodářské kondice unijních států k tomu dnes vyzvala Evropská komise (EK). Skupina zemí s nejvyšším veřejným dluhem, do níž patří například Německo, Francie či Itálie, by přitom podle komise měla být při využívání veřejných peněz opatrnější než další státy. Komise ve snaze o podporu unijní ekonomiky zasažené krizí od loňska neuplatňuje rozpočtová a dluhová pravidla, jejichž dodržování před krizí striktně vyžadovala. Unijní exekutiva dnes potvrdila své březnové rozhodnutí ponechat pravidla uvolněná ještě po celý rok 2022 a vrátit se k nim až v roce následujícím. “Zdravý mix výdajů, který je zaměřený na investice a který další náklady drží pod kontrolou, usnadní návrat k opatrnějšímu přístupu ve střednědobém výhledu. To bude zvláště důležité pro země s vysokým dluhem,” prohlásil dnes místopředseda EK pro ekonomiku Valdis Dombrovskis. K opatrnějšímu přístupu ke stimulačním opatřením nabádá komise třináct zemí, které neplní v současnosti pozastavená dluhová pravidla EU. Vedle zmíněné trojice jsou mezi nimi například Španělsko, Řecko či Maďarsko. Podle dohody známé jako Pakt stability a růstu by neměl veřejný dluh překročit 60 procent hrubého domácího produktu (HDP). Rozpočtové deficity zároveň nesmějí překročit tři procenta HDP. Toto pravidlo podle komise s ohledem na masivní krizové schodky v současnosti dodržuje pouze Bulharsko, Dánsko a Švédsko. Státy i unijní instituce vedou debatu, zda se po krizi k pravidlům stanoveným maastrichtskou smlouvou v roce 1992 vrátit v jejich původní podobě, nebo je upravit. Komise má návrh představit do konce letošního roku.
About the Author
