Zatímco statisíce fanoušků utrácely během mistrovství světa ve fotbale, americká ekonomika zažila nečekaný šok. Inflace v USA zaznamenala v červnu nejhlubší meziměsíční propad od počátku pandemie v roce 2020. Tento neobvyklý pokles jádrové inflace, typický spíše pro období hluboké recese, okamžitě znervóznil finanční trhy. Dolarové úrokové sazby prudce klesly a investoři začali masivně přehodnocovat své sázky na zářijové zvýšení sazeb, přičemž červencový zásah Fedu je nyní prakticky vyloučen.
Při detailnějším pohledu na červnová data zjistíme, že zlevnily téměř všechny klíčové položky spotřebitelského koše. Zásadní zprávou pro americkou centrální banku (Fed) je především nečekaný pokles cen tržních služeb, který jasně signalizuje slábnoucí spotřebitelskou poptávku. Analytické modely dokonce identifikují silný negativní poptávkový šok, na který by Fed v minulosti reagoval okamžitým snížením úrokových sazeb. Dělat unáhlené závěry z jediného měsíčního výkyvu by ale bylo předčasné, což v Kongresu potvrdil i šéf Fedu Kevin Warsh.
Jaký bude další vývoj americké ekonomiky? Ačkoliv by jádrová spotřebitelská inflace mohla v následujících měsících klesnout k velmi slibným 2,3 až 2,4 %, cesta ke snižování úrokových sazeb zůstává trnitá. Fed se totiž primárně řídí deflátorem osobní spotřeby (PCE), jehož jádrová složka se stále drží bezpečně nad 3% hranicí. Dokud americká ekonomika nevykáže alespoň dva nebo tři podobně slabé inflační reporty v řadě, zůstane zřetelně nad inflačním cílem a razantní uvolňování měnové politiky se tak prozatím odkládá.
About the Author
