Česko se v červnu 2026 zařadilo mezi premianty Evropské unie v boji s inflací. Meziroční harmonizovaná inflace klesla na pouhých 1,1 %, což je výrazně pod unijním průměrem 2,9 %. Lepšího výsledku dosáhlo už jen Švédsko s 1,0 %, zatímco na opačném konci žebříčku se potýká Rumunsko s dramatickým růstem cen o 9,2 %. Tento úspěch je tažen především dvěma klíčovými faktory: zlevňujícími energiemi a potravinami.
Za poklesem cen energií stojí především levnější elektřina, a to díky vládnímu odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje. V červnu tak energie meziročně zlevnily o 6,9 %, což je druhý nejrychlejší pokles v celé EU. Ještě překvapivější je prohlubující se potravinová deflace, která trvá již čtvrtý měsíc. Ceny potravin byly v červnu meziročně nižší o 3,8 %. Odborníci však varují, že jde o rozkolísané položky. Zejména u potravin se očekává ke konci roku 2026 a v roce 2027 obrat, až se do cen promítnou dřívější nákladové tlaky.
Přestože je celková inflace příznivá, domácí cenové tlaky zůstávají silné. Pozitivní zprávou je další mírný pokles jádrové inflace na 2,7 % a zpomalení růstu cen služeb na 4,3 %. Česká národní banka tak má psychologický argument pro stabilitu úrokových sazeb na 3,75 %, což je základním scénářem. Hlavním rizikem pro vyšší inflaci zůstává možná eskalace konfliktu na Blízkém východě, která by se propsala do vyšších cen paliv.
O autorovi
