Energetický šok se vrací v plné síle. Eskalace blízkovýchodního konfliktu dosáhla nového vrcholu – jemenští Hútiové vyřadili z provozu klíčový saúdský ropovod přepravující zhruba 4 miliony barelů ropy denně a zároveň posilují kontrolu nad strategickou úžinou Báb al-Mandab, jíž protéká dalších 9 milionů barelů denně. Cena ropy bleskově atakovala hranici 110 dolarů za barel a cena evropského plynu vystoupala na spotovém trhu k 80 EUR/MWh – nejvýše od roku 2022. Jednoletý forward plynu se obchoduje kolem 50 EUR/MWh, tedy meziročně o více než 60 % dráže.
Důvodů k optimismu přitom není nazbyt – situace na energetických trzích hrozí dalším zhoršením. Globální ropné zásoby, klíčový stabilizační mechanismus trhu, jsou výrazně vyčerpané, a Čína na rozdíl od začátku konfliktu přestává plnit roli stabilizátora. České čerpací stanice navíc ohrožuje citelné zdražení dieselu, jehož je na trzích akutní nedostatek. Vinou omezeného ruského exportu po ukrajinských úderech na rafinerie a výpadků z Blízkého východu jsou vývozy z těchto regionů meziročně nižší o 75 % a rafinérské marže se pohybují na historických maximech.
Napětí se přelévá i na globální dluhopisové trhy – výnos amerického desetiletého dluhopisu poprvé od roku 2023 překonal 5,0 % a český desetiletý výnos vystoupal na 5,3 %, což zpřísňuje finanční podmínky a zvedá náklady na financování státního dluhu. Klíčem ke zklidnění je stabilizace trhů s ropou a plynem. Dokud k ní nedojde, hrozí ekonomice vyšší inflace a rostoucí tlak na centrální banku k dalšímu zpřísňování měnové politiky. Energetický šok tak může proměnit nadcházející měsíce v těžkou zkoušku pro investory i celou ekonomiku.
About the Author
