Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí 2026 zrychlila růst na 0,4 % oproti předchozímu kvartálu, což mírně zaostalo za očekáváním trhu (0,6 %). Hlavními tahouny byly rostoucí výdaje domácností a pozitivní příspěvek zahraničního obchodu. Meziročně si ekonomika udržela svižné tempo 2 % a za celý letošní rok analytici předpokládají růst o 2,1 %. Dynamika domácí poptávky byla ale slabší, což by mohlo částečně uklidnit centrální bankéře ohledně proinflačních tlaků.
Ještě výrazněji překvapila celá eurozóna, jejíž ekonomika ve stejném období vzrostla o 0,4 % q/q, zatímco analytici čekali jen 0,2 %. Růst byl plošný napříč zeměmi, v čele se Španělskem (+0,7 %), zatímco Německo, Francie i Itálie přidaly shodně 0,2 %. Pozitivní data potvrzují odolnost evropských ekonomik navzdory geopolitickým rizikům a cenám energií. Zlepšila se také důvěra v ekonomiku, což posiluje očekávání, že Evropská centrální banka v září přistoupí k dalšímu zvýšení sazeb o 25 bazických bodů.
Zatímco Evropa zářila, americká ekonomika zklamala. Hrubý domácí produkt USA vzrostl v Q2 anualizovaně jen o 1,5 % oproti očekávaným 2 %. Pozitivní zprávou je ale silná spotřeba domácností a růst investic. Inflační data za červen byla nižší, než se čekalo, což společně s pozitivními evropskými čísly pomohlo euru posílit vůči dolaru nad hranici 1,150 USD/EUR. Regionální měny střední Evropy posílily o 0,4–0,5 %, česká koruna ale kvůli méně příznivému úrokovému diferenciálu zaostávala.
About the Author
