Americká centrální banka (Fed) na svém červencovém zasedání ponechala úrokové sazby beze změny v pásmu 3,50-3,75 %, což bylo v souladu s očekáváním trhu. Tři členové měnového výboru hlasovali pro zvýšení, avšak většina včetně nového guvernéra Warshe podpořila stabilitu. Warsh na tiskové konferenci tradičně neposkytl žádný výhled do budoucna (guidance), čímž potvrdil svůj dříve avizovaný postoj. Jeho tón byl ve srovnání s předchozím vystoupením výrazně neutrálnější, což naznačuje spokojenost s nárůstem reálných sazeb od poloviny června a vedlo k mírnému oslabení dolaru.
Prognóza dalšího vývoje sazeb je zatížena značnou nejistotou. Bodový graf (dot plot) z června odhalil hlubokou rozpolcenost mezi představiteli Fedu (poměr 9:9) a neznámý postoj guvernéra situaci dále komplikuje. Analytici vidí pravděpodobnost zvýšení sazeb mírně nad 50 %, a to již v září, a to především kvůli přetrvávajícím proinflačním tlakům z Blízkého východu, cel a silné domácí spotřeby. Trhy v současnosti očekávají dokonce dvojí zvýšení sazeb – v září a na přelomu let 2026 a 2027.
Střednědobý výhled však hovoří spíše pro postupné uvolňování měnové politiky, a to po odeznění současných proinflačních faktorů. Zajímavý je rozpor v očekávání trhu: ten sice předpovídá návrat inflace v příštím roce blíže ke 2 %, ale zároveň neočekává snižování sazeb. Podle analytiků je tato nekonzistence zřejmá, protože očekávaná inflace na úrovni 2,5 % a následně 2,2 % rozhodně neopodstatňuje potřebu udržovat sazby v pásmu 4,00-4,25 %, jak trh předpokládá.
About the Author
