Hypotéky dál zdražují a sny o rychlém návratu levných úvěrů na bydlení se opět vzdalují. Bankám rostou náklady na peníze, ze kterých hypotéky financují, a hlavním viníkem je geopolitická nejistota spojená se strachem z návratu inflace. Klíčovou roli hrají ceny energií a vývoj světových konfliktů, proto finanční trhy začínají počítat s nepříjemným scénářem – vysoké úrokové sazby tu s námi mohou být podstatně déle, než si většina žadatelů o hypotéku přeje.
Českou situaci navíc provází zvláštní paradox: vláda před volbami slibovala levnější hypotéky, zároveň však plánuje druhý nejvyšší schodek státního rozpočtu v historii České republiky. Vysoký deficit znamená, že si stát musí víc půjčovat, vydává další dluhopisy a pumpuje peníze do ekonomiky, což tlačí tržní úrokové sazby vzhůru a vytváří další proinflační riziko. Česká národní banka se přitom ukazuje jako skutečně nezávislá na politických prohlášeních – jejím úkolem totiž není zařizovat politikům levnější úvěry, ale hlídat inflaci.
V horizontu nejbližších šesti měsíců proto čekejme spíše stagnaci až mírný růst hypotečních sazeb. Banky sice mohou část zvýšených nákladů dočasně absorbovat ze svých marží, tento prostor však není nekonečný a vyšší ceny peněz postupně promítají klientům do sazeb. O dlouhodobějším vývoji rozhodne především inflace a geopolitická situace – pokud se uklidní, otevře se prostor pro pozvolné zlevňování hypoték. Jedno je ale jisté: politici mohou slibovat levné úvěry na billboardech po celé republice, tržní úrokové sazby předvolební programy nečtou.
About the Author
