Evropská centrální banka na svém nejnovějším měnověpolitickém zasedání zvýšila klíčové úrokové sazby o 25 bazických bodů, čímž se depozitní sazba dostala na úroveň 2,50 %. Rozhodnutí bylo jednomyslné a ECB znovu potvrdila svůj datově řízený přístup bez jakéhokoli předem stanoveného závazku ohledně budoucího vývoje sazeb. Guvernérka Christine Lagarde zdůraznila, že ekonomika eurozóny se ukázala být výrazně odolnější, než se předpokládalo, a zvýšené výnosy dlouhodobých dluhopisů považuje spíše za globální než za regionální jevem.
ECB zveřejnila také aktualizované makroekonomické prognózy, které výrazně posunuly inflaci směrem nahoru. Očekávaná celková inflace nyní dosáhne 3,0 % v roce 2026, přičemž vrchol 3,6 % by měl být zaznamenán ve čtvrtém čtvrtletí kvůli cenám energií. Růst HDP byl revidován nahoru na 0,9 % v roce 2026 a 1,4 % v roce 2027. Trhy reagovaly okamžitě – výnos desetiletého německého Bundu vzrostl na 3,457 % a aktuálně se odhaduje více než 90% pravděpodobnost dalšího zvýšení sazeb o čtvrtý bod ještě do konce tohoto roku.
Z české perspektivy poskytli dva členové bankovní rady ČNB důležité informace o své měnové politice. Viceguvernérka Eva Zamrazilová přiznala, že nyní nevidí silné důvody pro změnu sazeb, avšak varovala před inflací rizik. Kolega Jan Kubíček prohlásil, že měnová politika musí zůstat restriktivní a případný růst sazeb zcela vyloučit nelze. Naše hlavní prognóza předpokládá vrchol sazeb ČNB na úrovni 4 % a inflaci ve výši 3,4 % v únoru, přičemž čekáme ještě jedno zvýšení sazeb v listopadu.
About the Author
