Výsledky unikátního Indexu bezpečí 2025 ČSOB odhalují, že Češi zůstávají ve svém vnímání hrozeb velmi racionální, avšak celkově se cítí chráněni jen mírně nad průměrem (53,7 bodu ze 100). Přestože se často mluví o strachu z ekonomických dopadů, nejhlubší a nejožehavější obavy Čechů se dlouhodobě soustředí na zdraví. Nejmenší pocit ochrany, se skóre pouhých 50,2 bodu, lidé vnímají právě u rizika vážného onemocnění či úrazu, které považují za nejnebezpečnější a zároveň vysoce reálnou hrozbu. Tento trend poukazuje na to, že finanční ochrana v podobě prevence zdraví se stává pro populaci klíčovou prioritou, přesahující i obavy ze ztráty příjmu nebo bydlení.
Pocit bezpečí je alarmujícím způsobem provázán s ekonomickou stabilitou a věkem. Zatímco nejvyšší míru jistoty hlásí vysokoškolsky vzdělaní senioři nad 71 let a respondenti s nadprůměrnými příjmy (nad 50 tisíc Kč), nejvíce zranitelná je naopak generace ve věku 26 až 40 let a lidé s nejnižšími příjmy. Zajímavé regionální rozdíly dokládají, že obyvatelé Královehradeckého kraje spí nejklidněji, zatímco Plzeňský kraj vnímá ochranu před negativními událostmi nejslaběji. Průzkum potvrzuje, že kdo vlastní více majetku, ten také mnohem častěji volí racionální přístup k pojištění, vnímaje ho jako nepostradatelný nástroj pro snižování finančních ztrát.
Pojištění si i v roce 2025 udržuje status klíčové opory – spoléhá na něj téměř 70 % Čechů. Nejčastěji chráněným majetkem zůstává domácnost proti živelním katastrofám a rizika spojená s dopravními nehodami. Alarmující mezerou v ochraně však zůstávají moderní hrozby. Kybernetická rizika jsou podceňována, jelikož pojištění v této oblasti má sjednáno jen 33 % dotázaných. Ještě horší je situace u pojištění ztráty zaměstnání, kde se chrání pouze pětina populace. Výsledky Indexu bezpečí jasně ukazují, že pro posílení osobní jistoty je nezbytná nejen prevence zdravotních komplikací, ale i naléhavé rozšíření ochrany do digitální sféry a zajištění příjmové stability.
About the Author
