Srpnová inflace v České republice klesla na 1,9 %, čímž se přiblížila cílové hodnotě dvou procent. Klíčovým důvodem tohoto výsledku je však především kombinace dvou dočasných faktorů – výrazného zlevňování potravin a toho, že poplatky za obnovitelné zdroje energie nesnou spotřebitelé, nýbrž státní rozpočet. Jen tyto dvě položky dokáží českou inflaci snížit o více než jeden procentní bod, což znamená, že skutečný obraz cenového vývoje je mnohem složitější, než naznačuje headline číslo.
Pod povrchem celkové inflace se skrývají přetrvávající cenové tlaky, zejména v sektoru služeb. Dominantním inflačním faktorem zůstává tzv. imputované nájemné, včetně nájemného, cen nemovitostí a stavebních prací, které společně tvoří více než dvě pětiny aktuální inflace. Dalším výrazným drivrem jsou ceny pohonných hmot, které jsou meziročně o 26 % vyšší, a podle vývoje na ropném trhu není zdražování nafty a benzínu zatím u konce.
Výhled na nadcházející období není optimistický. Prostor pro další pokles cen potravin je již velmi omezený a zlevňování může do konce roku skončit pod vlivem slabší úrody a rostoucích nákladů. Současně se vyčerpá statistický efekt poplatku za OZE a do inflace začnou promítat výrazně dražší energie – plyn v době doplňování zásobníků stojí zhruba o 145 % více a kontrakty na příští rok jsou v průměru dražší o 115 %. Inflace by tak v dalších měsících mohla růst nad 2,5 % a na začátku příštího roku se může vrátit zpět na trojku.