Česká inflace v říjnu sice podle předběžného odhadu ČSÚ dosáhla 2,4 % a mírně překvapila trh nižší hodnotou, než se očekávalo, ale pod povrchem tohoto čísla se skrývá mnohem neklidnější obraz. Nejvíce pozornosti analytiků totiž přitahuje vývoj cen služeb, které jsou výrazně méně ovlivněny přechodnými šoky, mnohem méně kolísavé a mnohem lépe odhalují skutečnou sílu domácích inflačních tlaků. Ty v říjnu meziročně zdražily o 4,5 % a potvrdily tak od roku 2024 trvající trend jen pozvolného ochlazování – realitu, která sice pomáhá celkové inflaci k dvouprocentnímu cíli, ale kvůli síle agregátní poptávky a napjatému trhu práce vyžaduje udržování restriktivních úrokových sazeb po dlouhá měsíce.
Přední ekonomové navíc varují, že nejhorší ještě nemáme za sebou. V nadcházejících měsících se čeká postupné zrychlování inflace, která na přelomu letošního a příštího roku velmi pravděpodobně překoná tříprocentní hranici, přičemž vrchol by měl nastat v lednu a únoru při hodnotách kolem 3,7 až 3,8 %. Za tímto očekávaným skokem stojí kombinace silné domácí poptávky, zdražování energií a proinflačního impulsu ze strany potravin. Právě proto dnes bankovní rada České národní banky pravděpodobně zvolí zvýšení základní úrokové sazby o čtvrt procenta na úroveň 4 %, kde by měla zůstat až do druhé poloviny příštího roku, než začne pomalu klesat. Až od března by pak inflace měla díky vyšší srovnávací základně skokově zpomalit, přičemž průměr pro příští rok se očekává na 2,9 %.
Zatímco česká ekonomika bojuje s domácími tlaky, eurozóna je od inflačního cíle ještě dál. Říjnová inflace v měnové unii podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 4 %, což je nejvíce za tři roky a dvě desetiny nad zářijovou hodnotou, přičemž dominantní roli v tomto vývoji hrají ceny energií. Evropská centrální banka tak má z posledních dat výrazně menší radost než její český protějšek. Na finančních trzích mezitím dominuje jiná událost – nečekaně silné vítězství demokratů v amerických volbách. Koruna posílila vůči euru, euro naopak vůči dolaru, zatímco akcie spojené s Donaldem Trumpem a Elonem Muskem, jako například Tesla, zakoušely výrazné propady. Trhy tak na jednom místě reagují na inflační šoky, jinde na politické převraty – a obojí s přímým dopadem na portfolia investorů.
About the Author
