Ovlivnila pandemie koronaviru a s ní spojené lockdowny spotřební chování českých domácností? Beze sporu ano. Ale byla by kvůli uzavírkám ekonomiky inflace výrazně „jiná“ než oficiální statistiky, pokud by se počítala na pandemickém spotřebním koši? Výpočet inflace, jakožto jedné z klíčových makroekonomických veličin, má jasně danou metodologii. Ta je založena na spotřebním koši, který odpovídá struktuře spotřeby typické domácnosti. K hodnocení vývoje životních nákladů mezi dvěma obdobími jsou použity fixní váhy (váhy výchozího, nebo též základního období) jednotlivých položek v rámci spotřebního koše (Laspeyresův vzorec). Použití tohoto vzorce pak lapidárně řečeno odpovídá na otázku, kolik by stál včerejší spotřební koš dnes. Použití fixních vah přináší výhody i nevýhody. Mezi plusy takového přístupu patří transparentnost výsledného indexu. Nevýhody potom pramení z toho, že index s fixními váhami nezachycuje možnou změnu struktury spotřeby mezi dvěma obdobími, například z důvodu substituce v rámci optimalizačního chování domácností – pokud jedna položka zdraží relativně více (např. limetky), může dojít ke zvýšení spotřeby obdobného zboží (citróny). To je mimochodem jedním z důvodů, proč mají centrální banky kladný inflační cíl – „reálná“ inflace totiž může být vlivem substitučního efektu o něco nižší než oficiální údaj. Změny ve struktuře spotřeby domácností Český statistický úřad (ČSÚ) reflektuje úpravou používaných vah každé dva roky[1]. Koronavirová pandemie, která od loňského jara citelně ovlivňuje naše životy, náhle a výrazně změnila strukturu spotřeby domácností. Váhy v rámci spotřebního koše, který ČSÚ používá pro výpočet inflace, však v návaznosti na metodický pokyn EUROSTATu zůstaly neměnné. V tomto blogu odhadujeme alternativní váhové schéma spotřebitelského koše typické české domácnosti odrážející dopad pandemie do jejího spotřebitelského chování. S jeho využitím a s pomocí cenových indexů ČSÚ zároveň počítáme alternativní ukazatel celkové inflace. Struktura výdajů českých domácností se během pandemie mohla změnit z několika důvodů. Tím nejvýznamnějším je, že domácnosti vlivem přijatých protipandemických opatření některé zboží či služby spotřebovávaly více, některé naopak méně. Typickým příkladem je uzavření restaurací a s tím spojený nárůst domácího stravování, což vedlo ke zvýšenému nákupu potravin. Spotřeba […]
About the Author
