Státní rozpočet 2026 přináší nevídaný schodek 389 miliard Kč – nejvyšší od roku 2001, a to i v době, kdy česká ekonomika neprožívá recesi ani mimořádnou krizi. Tento deficit není reakcí na hospodářský propad, ale vzniká v normálních podmínkách, což může zbytečně podpořit poptávku a zkomplikovat Českou národní banku (ČNB) v návratu k nižším úrokovým sazbám.
Vláda rozpočet hájí investicemi, avšak růst kapitálových výdajů nedokáže vyrovnat rozdíl mezi výdaji a příjmy – deficit převyšuje investiční výdaje o přibližně 100 mld Kč. Podíl výdajů na HDP roste nad 27 %, zatímco příjmy klesají pod 23 % plánovaného HDP pro rok 2027, což vytváří strukturovaný fiskální problém, který už není jen jednorázovým číslem, ale novou normou.
Navzdory relativně nízkému veřejnému dluhu v evropském srovnání, trend neustálých schodků během „dobrých“ let vyvolává obavy z budoucí fiskální krize a tlak na zvyšování úrokových sazeb, což může omezit dostupnost úvěrů pro firmy i domácnosti. Stabilizace rozpočtu a návrat k udržitelnému poměru příjmů k HDP jsou klíčové pro dlouhodobou ekonomickou rovnováhu Česka.
About the Author
