Kybernetické útoky na výrobní sektor v Asii překročily pouhé narušení dat – od roku 2024 představují až 80 % incidentů přímou hrozbu pro fyzický provoz továren, strojů a energetických sítí. V regionu APAC se zaznamenalo třetinu globálních útoků, s meziročním nárůstem 13 %, a výroba se stala nejčastějším cílem. Propojení provozních technologií (OT) s IT vytváří rozsáhlou útočnou plochu, což vede k okamžitým ekonomickým ztrátám a narušení dodavatelských řetězců napříč kontinenty.
Stávající pojistné produkty postrádají schopnost pokrýt tuto novou realitu: kybernetické smlouvy vylučují fyzické škody, zatímco tradiční majetkové pojistky neakceptují rizika z IT‑útoků. Výsledkem je masivní pojistná mezera, která ponechává velké regionální korporace bez ochrany před ztrátami způsobenými útoky na jejich provozní systémy. Tento nedostatek se neomezuje jen na Asii – podobné slabiny ohrožují i evropské a české průmyslové pojišťovny.
Rostoucí automatizace, propojená výroba a nasazení umělé inteligence (AI) zvyšují expozici OT rizik, což vyvolává dvojí výzvu pro pojišťovny: přehodnotit produktovou architekturu tak, aby zahrnovala fyzické následky kybernetických útoků, a vybudovat odborné kapacity pro hodnocení specifických OT hrozeb. Pojišťovny, které tuto mezeru zaplní dříve než konkurence, získají nejen nový zdroj pojistného, ale i strategické postavení v rychle rostoucím segmentu průmyslových kybernetických rizik.
About the Author
